Když bude doma o čtyři tlapky víc …

Jak vybrat štěňátko

Výběr štěněte bychom měli pečlivě uvážit. Nejde jen o to vybrat tu správnou rasu pejska, která bude vyhovovat vašim potřebám (pejsek pouze na doma, k dětem, pro staršího člověka, pejsek do nepohody a na ven, hlídací pes, ...). Důležité je také zvážit výběr chovatelské stanice. Doporučujeme dojet se alespoň jednou na pejska před vlastním odběrem do nového domova podívat, pozorovat, jak si štěňata spolu hrají, jak se které má k žrádlu, které jako první vyběhne ven z ohrádky, nebo které zarazí i pampeliška na trávníku. Chovatel vám navíc bude velmi rád k dispozici při výběru té nejvhodnější povahy štěněte, zná své chovance nejlépe.

Každý z nás také stojí před otázkou, když psa, tak proč psa s průkazem původu, když ti bez průkazu původu jsou levnější. Chcete pejska jen pro radost, tak proč by jste měli platit "zbytečně" za štěně, které má průkaz původu? Pádné důvody, které přesvědčili i mě - původně zastánce pejsků bez PP, najdete ZDE.

Příběh naší Brixie: Byli jsme s manželem ještě studenti, bydleli na koleji v Praze a začali chtít vedle křečka a rybiček ještě jednoho společníka. Takového, který by s námi mohl na kola, který by vydržel toulání přírodou, a zároveň byl nenáročný pro kolejní život. Volba padla na yorkšíra, je to přeci teriér. Čekaly nás ale ještě další dvě volby - fenku nebo pejska? S PP nebo bez? Já chtěla jednoznačně fenku. Manžel zas jednoznačně psa s PP. Kompromis - fenka s PP. Sice to pro nás jako pro studenty bylo finančně náročnější, ale bude to náš společník na snad co nejvíce let. Vybrali jsme si chovatelskou stanici v rodinném prostředí s dětmi a pro fenku se rozjeli. Výběr mezi štěňaty byl snazší než jsme mysleli - to nejtemperamentnější štěně je naše. A společný života začal. Ze štěněte nám vyrostla krásná sportovní fenka, s perfektní povahou, která po dvou letech přijala bez problémů i naše dvojčecí miminka. Když se dnes kouknu po sídlišti a vidím ty různé "variace" yorků, je mi smutno. Každé ucho jiné, nožičky křivé a různé nemoci. Od operací kloubů až po po střevní trápení. A nakonec to majitele u veterinářů stojí víc než nás pořízení Brixinky. A máme krásného a zdravého hafana.

Příprava domova na příjezd štěňátka

Než si štěňátko přivezeme, měli bychom mu jeho nový domov uzpůsobit tak, aby se v něm hned při příchodu cítilo co nejbezpečněji. Štěňata jsou velice vynalézavá, a tak se snažíme odstranit vše, o co by se mohlo poranit - ostré rohy, prostory, ze kterých by se nemohlo dostat (prostor za skříní, za radiátorem). Odstraníme vše nebezpečné, na co by štěně mohlo dosáhnout, např. skákáním na nábytek. Pozor dáme také na koberce, štěně je bude kousat, ale může se stát že na nich udělá i nepříjemnou loužičku. Nebezpečné jsou i pokojové rostliny. Některé druhy jsou jedovaté. Nejlepší řešení, abyste na nic nezapomněli, je prolézt celý byt po čtyřech a podívat se tak na váš byt z pohledu pejska. Snáze uvidíte, co je nebezpečné.

Doma bychom měli pro štěně nachystat pelíšek, nejlépe na klidném místě, ale zároveň takovém, aby mohlo štěně alespoň částečně sledovat chod domácnosti. Zároveň nachystáme misky na žrádlo a vodu. Ještě budeme pro štěně potřebovat vodítko, obojek, kartáč a nějakou hračku.

Po příchodu do nového domova bychom neměli, alespoň ze začátku, nechávat štěně doma samotné. Už tak je pro něj dost těžké odtržení od mámy a sourozenců. Dejte mu čas, aby si v novém prostředí zvyklo a sžilo se s chodem domácnosti a jejími obyvateli. [zdroj: www.muj-pes.cz]

Jak krmit štěně?

Původního majitele bychom se měli zeptat, čím a jak štěně krmil. Dobrý chovatel vám dá sáček granulí s sebou, aby si štěně hned po příchodu do nového prostředí nemuselo zvykat i na novou stravu. Pokud chcete ale štěněti koupit něco jiného nebo se vám strava nezdá vhodná, je dobré se zeptat ve specializovaném obchodě. Na jiný typ granulí přecházíme postupně přimícháním nových granulek do starých, aby si pejsek zvyknul.Granule je nutné vybírat podle stáří psa, jeho výsledného vzrůstu či přímo podle plemene. Potřebná krmná dávka je uvedena na obalu. Speciální strava je pak určená i nemocným psům. Nedoporučujeme kupovat stravu v hypermarketech. Přehnaně levné granule pro psy často neobsahují dostatečné množství živin, minerálů a vitamínů pro psy. To je problematické zvláště u plemen malého vzrůstu, kdy pejsek sežere za den jen hrstičku krmení. Kvalitní suché krmivo obsahuje vše, co štěně potřebuje, rozhodně není nutné dokupovat další vitamíny.

Někteří chovatelé žrádlo psům vaří. Mým názorem je, že je vhodné mít pejska zvyklého jak na granulky, tak na vařenou stravu. Pokud je totiž pejsek pouze na granulkách, je téměř jisté, že v momentě, kdy sežere něco jiného, bude z toho mít zažívací problémy. Pokud však je pejsek zvyklý pouze na vařené, nebude chtít granulky žrát. A to je pak problém například při cestování a dovolených. Vhodná je vařená rýže nebo těstoviny s masem a zeleninou. Zásadně nikdy nesolíme ani nepoužíváme koření, v případě jorkšírů nepodáváme prorostlé tučné maso ani kůže. Je možné s vařenou stravou podávat vitamínové doplňky, ale předem bychom to měli konzultovat s veterinářem. Strava by měla mít pokojovou teplotu, nepodáváme ani horké, ani studené. U vařené stravy platí zásada, že méně je někdy více. V dobrém úmyslu dát svému miláčkovi to nejlepší se může stát, že ho překrmíme a způsobíme tím více škody, než kdyby nedostal nic. Štěňátkům také můžeme dávat rozšlehaný tvaroh se žloutkem (dobré na srst) a pár piškoty. Většina štěňat tuhle mňamku miluje. U yorkšírů ale s piškoty a vším trochu sladkým opatrně, jsou hákliví na zubní kazy. Sem tam můžete koupit štěněti i kvalitní štěněcí konzervu.

V letní a podzimní sezóně si pejsci rádi dojdou načesat dostupné ovoce. Jablka, hrušky, broskve, jahody, ostružiny, ryngle, naše fenka ráda sklízí v lese borůvky. Nepohrdnou ani zeleninou, třeba mrkví nebo rajčaty. Jídlo podáváme v pravidelnou dobu a poté by měl následovat minimálně hodinový odpočinek, aby vše stačilo štěně strávit. Misku s jídlem ponecháme maximálně 30 minut. Pokud pejsek není přejídací typ, můžeme mu misku s granulkami ponechat celodenně přístupnou. Další krmení proběhne v obvyklou dobu. Štěně krmíme 3 – 4x denně, dospělé psy nejlépe dvakrát denně – ráno a večer.

Správná socializace štěněte

Jestliže chceme mít z pejska bezproblémového společníka, je velice důležité období mezi 7. a 12. týdnem, kdy si štěně osvojuje základní návyky. Na to dbejte při výběru chovatelské stanice, ze které si chcete štěňátko pořídit. Pokud jsou pejsci chovaní v klecích, nemají prostor na společné hraní, nepřijdou do styku s lidskou smečkou, či jsou předčasně odebíráni od feny, rychle pryč. Takové štěně si celý život v sobě tento nedostatek ponese, což poznáte na jeho výchově a nepřizpůsobivosti. Po příchodu do nového domova mu nahrazujeme celou smečku i psí mámu, takže je zcela odkázáno jen na nás. Vše, co od nás pochytí, to dobré i špatné, si nese s sebou do života. Štěně musíme postupně přivykat na různé situace a zvuky, se kterými se bude setkávat. Vždy to ale musí být pro něj příjemný zážitek. Špatná zkušenost může vést k trvalému strachu. Štěně by se mělo setkávat s cizími lidmi, psy a různými zvířaty, aby se naučilo mezi nimi chovat. [zdroj: www.muj-pes.cz]

Očkování štěněte

Očkování je úkon, který ochrání Vaše zvíře před očkovanými chorobami. Ve zkratce celý proces funguje tak, že při očkování je do těla zvířete vpravena část původce nemoci (ať už viru nebo bakterie), která ale sama o sobě není schopna infekci vyvolat. Její efekt je ale takový, že "nastartuje" imunitní systém a ten je při případném nakažení schopen zničit nemoc už v počátku, takže ani nepropukne.

Proč je očkování důležité?

Očkování chrání Vašeho mazlíčka před chorobami, které jsou léčitelné velmi těžce nebo vůbec. V očkovacím schématu převažují nemoci virového původu, to znamená takové, které se nedají léčit antibiotiky a léčba spočívá v podstatě pouze v podpoře celkového stavu organismu, který se s takovými nemocemi musí tzv. poprat sám. Očkování je určitě dobrá investice, léčba případného onemocnění u neočkovaného zvířete je finančně mnohem nákladnější a její výsledek není jistý.

Jak správně očkovat?

Důležitá je pravidelnost. První očkování u pejsků se provádí ve věku 6 týdnů, u kočiček ve věku 8 týdnů, u králíků už od 6 týdnů věku. Pokud je provedeno očkování proti jakékoliv nemoci poprvé, je nutné provést ho v intervalu obvykle 3 týdnů znovu. Tím je teprve dosaženo plné imunity. Poté se provádí přeočkování obvykle v ročních nebo půlročních intervalech. Pokud ale toto nedodržíte a přijdete např. za rok a půl, nemůžeme si být jisti, že imunita je stále taková, jaká by měla být. Je proto nutné provést jakoby první očkování, to znamená naočkovat a přeočkovat znovu za 3 týdny. Proto je dobré chodit včas a každoroční očkování nezanedbat. Je to zároveň příležitost nechat zvířátko odborně prohlédnout a vyšetřit, případně i nechat provést další potřebné preventivní zákroky. Vždy platí, že se očkuje pouze zdravé zvíře. To znamená, že pokud má jakýkoliv zdravotní problém, musí brát antibiotika atd. neočkuje se. Proto je samozřejmostí prevakcinační prohlídka. Výjimku samozřejmě tvoří chronické nemoci, kdy je medikace dlouhodobá. Takové zvířátko se samozřejmě očkuje souběžně s už probíhající léčbou.

Proti jakým nemocem se dá očkovat, která očkování jsou povinná?

Povinné ze zákona je u psů pouze očkování proti vzteklině. Očkování dalších nemocí povinné není, ale na rozdíl od vztekliny, která se na území ČR nevyskytuje, tudíž se jí pejsek ani nakazit nemůže, jsou další nemoci z těch, kterými se Váš mazlíček nakazit může. Je proto víc než vhodné proti těmto nemocem očkovat. Do základní očkovací kombinace patří tzv. infekční nemoci, což jsou psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza a leptospiróza. Dále se dá očkovat proli lymské borelióze, tetanu, psincovému kašli. Jsou možná ještě další očkování, ale ta už se dělají jen velmi zřídka.

Přehledné očkovací schéma:

1. očkování - v 6 týdnech věku - 2 nemoci: psinka a parvoviróza (zajišťuje chovatelská stanice, zároveň se v tomto věku aplikuje štěněti čip)

2. očkování - v 9 týdnech věku - 5 nemocí: psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza, leptospiróza

3. očkování - ve 12 týdnech věku - 5 nemocí: psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza, leptospiróza - může se přidat i vzteklina nebo se očkuje zvlášť za další 3-4 týdny (doporučujeme)

dále pravidelná roční přeočkování