Knírač je velice živý, pozorný a díky své inteligenci je vhodný na psí sporty. Dodnes jsou používaní k vyhledávání drog u policie. Je to velmi dobrý hlídač, ale používá se spíše jako společník. Jeho výcvik musí být laskavý, ale důsledný. Jeho oblíbenost znovu stoupá a opět se začíná objevovat na kynologických cvičištích pro svou velkou chuť pracovat.
S dětmi vychází dobře, ale nenechá si líbit něco, co je mu nepříjemné. Proto je nutné děti seznámit, jak se k pejskovi chovat. Tak by to ale mělo být u každého pejska.
Malí knírači jsou menšího vzrůstu, silní, spíše podsadití než štíhlí. Jedinec tohoto plemene je zmenšenou kopií středního knírače. Toto plemeno má kvadratickou stavbu těla a výška malého knírače v kohoutku odpovídá zhruba délce trupu. Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa a je výrazná především díky mohutným vousům. Tito psi mají dobře vyvinutý čenich vždy černé barvy a jejich uši jsou vysoko a rovnoměrně nasazené – v České republice nekupírované. Taktéž ocas se v České republice nekupíruje. Knírači by měli mít tvrdou, hustou, až drátovitou srst, o kterou je třeba pravidelně pečovat trimováním po těle a upravovat stříháním na nohou, hlavě, hrudi a kolem řitního otvoru. Aby knírač vypadal skutečně jako knírač, je třeba zvolit správný střih, který podtrhne přednosti plemene. Mezi ty patří především již zmiňované typické husté vousy a silné končetiny.
Zdroj Wikipedie
Klub chovatelů kníračů
